Veronika Juchelková (roz. Čížková)

41 let, ekonomka na střední škole

Jmenuji se Veronika Juchelková, pracuji na střední škole na studijním a ekonomickém oddělení. Práce ve škole mě maximálně naplňuje, stala se pro mě splněným snem, dává mi smysl, ale především je krásné podílet se na rozvoji dětí a vytvářet pro ně příjemné a podporující prostředí.

V Albrechticích bydlím od svých 2 let,první roky života jsem prožila v místní části Albrechtic, a to v Opavici, která se pro mě stala mým druhým domovem a srdcovou záležitostí.

Jsem především máma, které není lhostejné, v jakém městě moje děti žijí, a proto bych se chtěla podílet na životě Albrechtic a dávat mu ten správný směr.

Život v Albrechticích mi nikdy nebyl lhostejný, poprvé jsem se zapojila do politického dění už před téměř 20 lety. Na téma Město Albrechtice jsem vypracovala také moji závěrečnou práci na vysoké škole – kde jsem prováděla průzkum o životě a dění v našem městě a co by bylo dobré změnit.

Chtěla bych navázat také na rodinnou tradici, kdy v zastupitelstvu působil můj děda MUDr. Bohuslav Čížek i můj otec Jiří Čížek, kteří se významně zapsali do historie našeho města. Tímto bych chtěla rozvíjet jejich odkaz, pokračovat v něm a aktivně se podílet na budování Albrechtic. Byla by nesmírná škoda, aby naše město ztratilo svůj potenciál.

Také bych si moc přála, aby se zastupitelé stali opět lidmi, na které je pohlíženo s respektem, tak jako to bylo v minulosti v mém dětství, kdy jsem k těmto lidem vzhlížela s obdivem. Aby jejich slova, měla nějakou váhu a důstojnost.

Na Albrechticích mám ráda nejen samotné prostředí – jako jsou lesy a příroda, která obklopuje jak samotné Albrechtice, tak rovněž i její přilehlé části, ale také klasický život na malém městě, které má samozřejmě své výhody i značné úskalí, které život na malém městě přináší.

Jako maminka malých dětí i dospívající slečny mi chybí zázemí právě pro využití volného času – nejen pro malé děti, ale zejména pro dospívající. Proto bych byla ráda o vybudování zázemí, které by bylo vhodné zejména pro mladistvé, kteří by trávili čas rozumným způsobem než vysedáváním za obchody a provádění lumpáren.

Dnešní doba je velice uspěchaná, náročná na čas, nikdo se společně nesetkává a to mi v dnešní době velice chybí. Přála bych si zavést pořádání jednoduchých akcí, jako pikniky v parku, drakiády, malé akce, které potěší a "nic nestojí" 😊 není to o velkoleposti, je to o srdečném střetávání. Lidé jsou v dnešní době velice zlí, je mezi nimi velká zášť. Chtěla bych lidi více stmelit. Byt více pospolu.

Dále bych chtěla,aby město podporovalo děti a mladé ve sportu, v kreativitě, v kroužkách zejména i u těch, co potřebují podporu druhých. Je spousta rodin, které nemají finanční možnosti na to, aby své děti vedly k nějakému sportu či aktivitě. Chtěla bych tyto rodiny podporovat. Také se snažit vybudovat či získat prostory, kde budou ti kteří ty možnosti mají – dávat věci pro ty, kteří jsou na tom jinak, kteří ty možnosti prostě nemají. Neni samozřejmostí mít peníze na jídlo a věci. Je důležité si to uvědomit a umět tak druhým pomoct.

Významným bodem pro rozvoj společenského života ve městě je také "oživení" náměstí. Jako důležitou vnímám také podporu místních podnikatelů.